Tuhle věc jsme používali pro zahájení koncertu. V sále byla úplná tma, během které se na plac nenápadně nasunuli muzikanti. Hudební podklad je z Kocábova projektu Odysseus, v pozadí je slyšet Petru Janů.

Tahle věc je z Mikešova pera. Je to o tom, jak někoho ničí každodenní monotónnost žití, když manželství je už jen zvyk, když člověk cítí, že by mohl hrozně moc udělat a změnit, ale stále mu v tom něco brání.

Léto má zvláštní moc. Tahle písnička je pro mě a pro kapelu Dr.MOZSE něco jako Yesterday pro Beatles. Osudová, nepřekonaná a naprosto jednoduchá. Vzpomínám v ní na Lucku Bártovou z Lenory, se kterou jsem v r. 1985 strávil krásné chvíle v kempu v Dřevěnicích. Ona tuhle věc nikdy neslyšela. Od svých osmnácti jsem nic lepšího už nenapsal. Na tuto píseň volně navazují skladby Zvláštní nemoc, Zvláštní pomoc a Zvláštní bezmoc. Melodie této písně inspirovala kapelu Chinaski k jejich skladbě Mladá garda.

Hlavní motiv refrénu, včetně slov vymyslel Mikeš. Já jsem dopsal zbytek a použil příběh své první lásky, která mě v září 1985 (konečně) zbavila panictví - medičky Daniely Langrové. Díky, Dando.

Uvadající láska způsobuje člověku zvláštní nemoc. Píseň je z roku 1986 a vypráví o mé lásce z doby, kdy jsem v Praze studoval ČVUT. Je v ní ještě trochu hořkosti z rozchodu s Ilonou.

Taková sranda z roku 1994. Složeno v době, kdy jsme se každý pátek všichni scházeli v baru "M" v Jičíně a díky kterému jsem se seznámil s mou pozdější ženou Jitkou. Tuhle píseň nám pak hrál i DJ Gufy, který později zemřel. Díky Pavle.

Mikešova skladba. Je o lhaní sami sobě, o přetvářce duší, ale tak přirozeně všem okolo. Tuhle skladbu mám rád, vymyká se všemu, co jsme do té doby hráli. K veřejné produkci nedošlo, zůstalo u nahrávky.

Takový pokus o punkovou skladbu. Vždycky, když jsem běžel na vlakové nádraží, tak mi málem ujel vlak. O tom to je. (1984)

Dvě bosé nohy plují travou, jak dvě užovky za potravou. Autorem části textu je medik Štěpán Šafránek, zbytek Fráňa Šrámek a já. Příjemná společnost lidí:-) Vzpomínka na film "Jak básníci přicházejí o iluze", který považuji za TOP z celé Kleinovy pentalogie o básnících.

Když ti dá holka naději a hned si ji vezme zpět, je to od ní zvláštní pomoc. Vzpomínka na krátký živelný románek s Evou Juráskovou na jaře 1987. Byl jsem v té době v prváku na ČVUT.

Houpám se na vlnách ... slogan něco jako pohoda-jazz. Tohle dlouho leželo v šuplíku, než jsem to vypotil a dokončil.

Když zoufale toužíš po někom, kdo tě nechce, pocítíš zvláštní bezmoc. Tady nešlo o konkrétní příběh, je to fikce, ve které jsem dal dohromady několik šuplíkových motivů, které jsem dlouho nemohl nikde udat, a které k sobě nepasují na sto procent. Přesto mám tuhle věc rád, má dost silný náboj. 

Svižná písnička, kterou několik let hrála kapela Chinaski, a kterou chtěla umístit na svou první desku s červenou žárovkou jako pilotní věc. Tenkrát jsem jim to nedovolil a oni jako pilot použili píseň Pojď si lehnout. Dnes si nejsem jistý, zda toto mé rozhodnutí bylo správné. Chlapi z Chinaski to ale respektovali.

Mikešova skladba. Proklínání všedních docela obyčejných dnů kdy to nemá šťávu a jenom přežíváme, nikoliv prožíváme. Tahle věc je opravdu hodně těžkej kalibr - víno, kterýho se nelze nenapít.